Zdarec, na férovku. Tenhle blog je autorský, tudíž opravdu vám nehlásnu a ani nebudu vaše ,,affísko".
S reklamama na Váš blog si trhněte hnátou a rovnou odsud zmizte!!
Mám drsný období tákže bacha, trest Vás nemine....

Ty, co sem zavítali z jiného důvodu, upřímně vítám.

Komentáře ať plusové či mínusové - vítány.

Zamrzlé srdce

24. září 2013 v 23:08 | Cata |  Spisovatelské záchvaty
Mužská kouřová siluleta se sklání nad útlou blondýnkou, něco jí šeptá. Blondýna se směje, pohazuje hlavou a letmo se ho dotýká. Provokativně mhouří oči a mrká světlými řasami. Nakonec se zvedá a odvádí si ho za ruku pryč. Nána.
***

Nechce ji. Je pro něj moc tuctová, obyčejná a nemá k ní úctu, protože si ji nezaslouží. Sám jí to řekl a každé slovo ji tisíckrát bodlo mrazivou ocelí do srdce. Ocelí tak ledovou, že vody Severního ledového oceánu mají proti ní tropickou teplotu. Chlad jí prostupoval srdcem, svíral ho obrovskou pěstí a postupně z něj vymačkával poslední kapku tepla a naděje.

Ze srdce byl kus ledu.

Jde zasněženou ulicí, dech se jí sráží před vykrojenými ústy. Lidé se zahalují do kabátů, ruce strkají do kapes, nosy halí do šál. Ona ne. Vlastně jí není zima, naopak se jí zdá, že vduch je lehký a vlažný. Jakoby nevnímala, jak jí mráz prochází plícemi a zanechává po sobě bolestné pálení. Jakoby necítila své ruce, jejichž odstín se pomalu podobal švestkové modři. Snad nevěděla, že je leden. Vyšla si v podzimní bundičce, jakoby na ní nepadaly ohromné vločky.
Zamrzlo jí srdce na podzim roku 1999, kdy ji odmítl. Uštědřil jí nezapomenutelnou lekci, která ji stále o půlnoci budí; která jí každým dnem zraňuje víc a víc. Necítila chlad, už dávno ne. Stala se z ní chodící ledová kra, co veškerý smích zmrazila v ledovou sochu.

Nemůže se vrátit - minulost se stala příliš dávno. Nemůže se pohnout z místa - budoucnost je moc daleko. Nemůže žít teď a tady - přítomnostpříliš připomíná minulost i budoucnoust. Zmítá se ve víru a neví, kudy z něj. Vír se otáčí pořád stejně, čas se nezajímá o jednu bytost, co nemůže držet krok. Drží ji násilím.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pozn. Vzpomínka na zimu, chuť na zahrání vlastní písničky. Tóny jsou klapání kláves, bas je mezerník a konec nám ukáže dvojitá svislá čára - enter.
Allaha ismarladik!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sarush ef sarush ef | Web | 25. září 2013 v 16:55 | Reagovat

Ale je to perfektní. Cítím ten chlad až sem :)

2 Hope Hope | Web | 25. září 2013 v 18:56 | Reagovat

Je to skvěle napsaný. Je perfektní jak jí na začátku vystihneš jako tu "špatnou"
Až mi z toho začala být taky zima :D

3 Sentencia Sentencia | Web | 26. září 2013 v 11:38 | Reagovat

napsané je to parádně. Možná mám až moc bujnou fantazii, ale cítím z toho, že jde o tak trochu osobní zkušenost.... jestli jo, tak asi takhle - byla jsem na tom stejně. Jeden kluk mi dokonce říkal, ledová královno... ale pak přijde někdo, kdo tě rozehřeje... věř mi.

4 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 27. září 2013 v 21:53 | Reagovat

Mrazivé. Až jsem měla husí kůži...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama